Na jejich stavbu jsem opět použil leptané stavebnice od fy Hekttor, protože jejich autor je velice pečlivě a do detailů připravil, jak je jeho tradicí. Nejprve se v jeho nabídce objevil „malý hektor“, tedy lokomotiva T 435.0. Stavebnice je opět velmi čistě propracovaná a vyleptaná do mosazného plechu tl. 0,3 mm. , obdržel jsem ji ještě ve verzi s leptaným plechovým rámem pro usazení komponentů pojezdu z V 100 od Tilliga.
Stavbu jsem začal vyjmutím dílů ochozu, kabiny strojvedoucího a skříně strojovny, tyto díly jsem naohýbal do požadovaných tvarů, rám jsem proletoval, na rozích jsem napájel sestavené schůdky, pak jsem již na něj naletoval skříň strojovny, dále jsem si vyrobil dva kusy matiček z mosazného plechu tl. 2mm, tyto jsem naletoval na rám na předleptané otvory v kabině, pak jsem již na rám ještě osadil kabinu a celou sestavu jsem důkladně proletoval.
V době, kdy jsem stavěl tohoto hektora, tak jsem ještě k pájení používal pouze kalafunu, tak prosím toto nekritizujte. Po odzkoušení použití neutrální pájecí kapaliny, již používám na mosaz převážně ji.
Dalším krokem bylo osazení celé skříně všemi kryty, jak na bocích, tak i na střeše. Dále jsem střechu vybavil mezichladičem oleje a víky uprostřed, pak také žaluzie nad ventilátor (toto ale z vlastní zkušenosti již doporučuji osadit až ke konci stavby, neboť při začišťování skříně by se mohlo stát, že se jednotlivé žaluzie samovolně odlomí zřejmě díky chvění skříně při začišťování – jak se to přihodilo mě, musel jsem celý držák žaluzií odstranit a pak jsem požádal p. Šimsu o pomoc).
Skříň jsem osadil ještě klikami, madly a rámečky. Na ka binu jsem ještě připájel dveře, pak jsem čelníky vybavil všemi detaily a zábradlíčky. Nakonec i boční zábradlí.
Odskočil jsem si k podvozku, který jsem sestavil z přiloženého plechového rámu, zkompletoval jsem si nádrž, kterou mi kamarád klempíř vylil klempířským cínem.
Na rám jsem naletoval přídržné plechy motoru a držáky nádrže, následně jsem nádrž upevnil na rám podvozku. Při čelním pohledu na rám jsem zjistil, že je zde volný prostor viditelný vlastně jen po případné demontáži podvozků. To jsem využil a do vzniklého prostoru jsem vložil olověnou destičku tl. 2mm (původně chránička kabelů).
Z rozebrané lokomotivy V 100 Start od Tilliga jsem použil kompletní podvozky, jejich původní masky jsem odřezal a nahradil je sestavenými maskami pensylvánských podvozků, dále jsem přemýšlel jak vyřešit upevnění spřáhel, nechtěl jsem to řešit žádnými drátky nebo plíšky, tak jsem pořád proměřoval, rozebral jsem celou původní kinematiku z V 100, nakonec jsem umístil šachty přímo na spodní kryty převodovek podvozků.
Při zkušebním sestavení pojezdu jsem také zjistil, že motor je zbytečně propadlý, tak jsem ho podložil destičkou z měděného plechu tl. 1 mm. Pak jsem ho ještě rozebral a nastříkal černou barvou.
Po zaschnutí barvy jsem již sestavil naostro a upravil kardany (zkrátil a vlepil do kovových trubiček).
Zase jsem se vrátil ke skříni, abych na čelníky doplnil pluhy, vzhledem k umístění šachet, jsem byl nucen jeden příčník z pluhu odstranit, ale nakonec jsem byl s výsledkem spokojen.
Dále jsem pro čelní reflektory předleptané otvory osadil kousky mosazných trubiček. Teď již stačilo provést povrchovou úpravu (musí si každý zvolit sám, jaké barevné provedení se mu líbí nebo jakou epochu by měl model představovat), kdy se mi zcela nepředvídaně při jednom odmaskování podařilo sejmout i část modrého laku.
Následně jsem na skříň nanesl přiložené obtisky a řadové tabulky a skříň jsem přestříkl bezbarvým lakem. Zkompletoval jsem ho a nasadil do provozu k naprosté spokojenosti.
Zcela shodně jsem přistupoval k sestavení další stavebnice od fy Hekttor, a to T 458.1, která už ale neobsahovala díly rámu podvozku.
Takže k vlastní stavbě se nebudu dále rozepisovat, jen jak se říká chybami se člověk učí, jsem žaluzie na ventilátor naletoval až na závěr sestavení celé stavebnice před stříkáním základovou barvou.
Rám podvozku jsem si sám vyrobil z mosazného plechu tl. 2mm a měděného plechu tl. 1mm, v němž jsem vypiloval větší otvory – vybrání pro výkyv podvozků (viz fotodokumentace).
Oba díly jsem svrtal a potom snýtoval. (zase chybami se člověk učí, takže další rámy podvozků již vždy raději sešroubuji, protože při nýtování docházelo k drobné deformaci rámů).
Na rám jsem vyrobil z PVC destičky uložení pro motor, který jsem při zkušební kompletaci pojezdu přilepil kapičkou gelového lepidla, ale už pak nešel oddělat. Na doplnění ještě uvádím potřebnou úpravu, totiž je třeba přibližně o 0,5 mm zmenšit setrvačníky, stačí motor upnout do sklíčidla vrtačky a za použití smirkového papíru se toto podaří.
Odlišnost oproti stavbě „malého hektora“ vznikla při sestavování pluhů na čelech lokomotivy. Vzhledem k budoucímu upevnění střáhla právě na kryty podvozků jsem tedy zvolil upevnění pluhů na vyrobený rám, také z důvodu snadnějšího rozebírání při údržbě. Rovněž zde jsem musel odstranit jeden příčník.
Barevnou kombinaci jsem u tohoto modelu zvolil podle skutečného stroje, který se mi podařilo zadokumentovat v místním depu (viz sekce
fotodokumentace ve Výtopně).
Přeji všem úspěchy při stavbě, případné dotazy rád zodpovím buď prostřednictvím komentářů nebo přímo na můj E-mail.
Jirka Havránek
Na závěr kompletní
fotodokumentace ze stavby
