Trajektová přeprava

V roce 1863 byla zahájena výstavba Ústředních jatek královského města Prahy podle architekta Josefa Srdinky. Slavnostní zahájení výstavby bylo 6. března v prostru Holešovic, které ještě nejsou připojeny k Praze. Slavnostní otevření jatečného provozu bylo již 1. července 1895. pražská jatka.

Plocha jatek byla rozdělena na tři díly a každý měl jiný způsob využití. V západní třetině jatek jsou koleje a rampy železniční vlečky, chlévy a tržnice. Podél celé západní hranice ústředního trhu vede železniční vlečka, která odbočuje z železniční stanice Praha - Bubny a do jatek směrovaly dvě koleje spojené výhybkou. Jedna kolej má postavenou velkou rampu pro vykládání jatečného dobytka. Třetí kolej - západní, vede podél ohradní zdi a byla určená jen pro odjezd a příjezd lokomotivy. K vykládce se dalo přistavit najednou až 18 vagónů. Ve střední části je situována budova vrátnice, jatečního hostince i se zahrádkou, správní budova a jateční burza. Dále byla postavena strážnice, konírny a hasičská zbrojnice. Ve východní a v největší části areálu jatek je postavena porážka a pohotovostní chlévy, velká tržnice s chladírnami v podzemí, kotelna, strojovna a vodárenská věž se studnou.


V prvních letech přepravy masných produktů je na chladírenských vozech nápis Král. hlav. město Praha asi až do roku 1920, kdy se pak město přejmenovalo na Hlavní město Praha. Kolik chladírenských vozů bylo přiděleno jatkám jsem zatím nezjistil. Před rokem 1918 jsou chladírenské vozy označeny řadou Gf. V roce 1922 jsou navrženy na přeznačení na řadu Zm a Zch. Vozy pak dostávají řadu Lm. Podle dalších záznamu v jatkách sídlila ještě jateční společnost „ZEMKA“ (zemědělské podniky pro zpeněžení a zužitkování dobytka a zvěře) – Praha, která vlastnila v roce 1927 dva vozy řady Lm 515 000 a 01.

Plánek jatek z roku 1930. (1). Kam všude vedou koleje.    3. chlévy na hovězí dobytek 10. vykládací rampa 11. nádražní domek 12. nakládací rampa 21. oddělená porážka 24. stanoviště povozů 30. skladiště kůží

V roce 1922 se provoz modernizuje a nové čpavkové chladírny jsou v provozu v roce 1925.
Pro vývoz masa do Anglie jsou v roce 1936 zakoupeny dvounápravové chladicí nákladní vozy řady Lmf 516000 až 609. Vozy jsou stavěny pro obrys vozů anglických drah o šířce 2 692 mm. Dále vozy vyhovují dalším anglickým předpisům pro přepravu z evropských přístavů Zeebrugge a Dunquerque do Londýna (Ferry-Boaty).
 


Váha vozu je 17 tun a nápravový tlak plně naloženého vozu je 14 tun.
Vůz má tlakovou brzdu Božič, která je kombinovaná se sací brzdou Hardy a dále je přidána ještě ruční pořádací brzda.
Chladící zařízení a větrání je v soustavě Bellova. Na obou koncích vozu ve vnitřku skříně je po jedné nadrží na led o celkovém obsahu 3.5 m3. Nádrže jsou opatřeny roštem a led je oddělen od ložného prostoru dřevěnou stěnou po celé šíři vozu. Nahoře a dole je ponecháno místo pro cirkulaci vzduchu, který vstupuje kruhovým otvorem v čele vozu a je regulován klapkou a sítem do trubek uložených v nádrži na led. Dále vzduch prochází rourou umístěnou u stropu vozu do druhé nádrže kde se ochlazuje a proudí do druhé roury, která je umístěna ve stropě vozu. Tato roura je opatřena štěrbinami, které rozvádějí ochlazený vzduch do vozu, který pak klesá k podlaze kde je odsáván dvěma odsávači vzduch zabudovaných v podlaze vozu. Odsávání vzduchu je přes regulační klapky. Plnící dvířka (350x350 mm) na led jsou v horní části bočnice a voda z tajícího ledu se odvádí třemi sifonovými výpustěmi v podlaze vozu.
Hlavně důraz při přepravě masa byl kladen na cilkurací vzduchu v přepravním prostoru.
Vůz je vybaven 180 háky na maso.
Dále je vůz opatřen parním topením, které má u přírub izolační kameninové skruže „Calofric“. Potrubí je obaleno skelnou vatou, která je obalena plechem.
Podlaha je zhotovená z borových prken ve spodní části podlahy a další vrstva jsou dubová prkna, která jsou pokrytá pozinkovaným plechem. Mezi oběma podlahami jsou izolační desky kladené do asfaltu. Bočnice a čelnice mají dvojí bednění. Vnitřní je modřínové a vnější bednění je z modřínu nebo z borovice. Mezi vnitřním a vnějším bedněním je korková izolace z desek uložených do ruberoidu a vše je pak utěsněno izolační hmotou. Celková tloušťka stěn je 100 mm. Vnitřní stěny jsou pokryty pozinkovaným plechem.

---

Podle plánku a dalších technických údajů jsem postavil před několika lety dva vozy řady Lff 516601 a Lmf 516 607 pro Československý průmysl mastný n.p. Praha. Obtisky dělá pan Jiran (www.obtisky-jiran.cz .) a lze je zakoupit na pražské burze. Po roce 1945 se na vozech objevuje nápis Orgapol a Československý průmysl masný. V roce 1983, kdy začaly sloužit masokombináty Písnice a Čakovice, přestala holešovická jatka sloužit svému účelu.



Podle provozních předpisů ČSD má vůz modrý pruh (na dvoukřídlových dveří) a logo kotvy. Kotva v rámečku udává, že železniční vůz je způsobilý k přepravě po železnicích Velké Británie a vůz je dále schopný k přepravě námořním trajektem. Pro stavbu jsem měl jen plánek vozu.
Po dalším bádaní jsem se rozhodl pro přesnější stavbu těchto krásných chladírenských vozů. Boční dvoukřídlové dveře jsem více zapustil do bočnice a ledovací dvířka jsem také málo zapustil do bočnice. Dále jsem konečně získal fotku chladírenského vozu řady Lff 516601, který je asi natřen šedou barvou a v čelnici pod střechou je otvor pro přívod vzduchu. Dále na fotce je hadice parního topení. Modrý pruh je naznačen jen modrou linkou a kotvou, která je umístěna na bočnici vozu.



Po delším váhání jsem se rozhodl a podle přání kamaráda, že postavím dva vozy. Jeden vůz bude bílý a budou použity obtisky od pana Jírana. Označení kotvy a modrého pruhu jsem umístil podle fotky.
Bočnice, čelnice a rám vozu je postaven z evergreenu. Střecha je zhotovena z pivní plechovky.



Zde je detailní přání kamaráda doplnit oba dva vozy parním topením, vzduchovou hadicí a pružnými košovými nárazníky od Weinerte modellbau. Vozy mají kinematiku od Gützolda.



Druhý vůz dostal šedý nátěr a je udělán podle fotky. Obtisky jsou dělané na zakázku od pana Kwasnici obtisky@parostroj.net. Oba dva vozy nejsou ještě dodělané nemají lak přes obtisky a lehkou provozní nečistotu.

Kinematika od Gützolda.	Na stavbu jsem použil odlitky od pana Beka www.bvmodel.cz, teré lze koupit na pražské burze.
Nakonec ještě pár fotek mého vozu, který nemá kinematiku, vzduchovou hadici, parní topení a pružné nárazníky.

Pro trajektou přepravu vlastní ČSD několik dvounápravových zavžených nájkladních vozů řady Ztff s tlakovou brzdou Westinghouse-LU-V-1 a pákovou pořadací brzdou. Podle technických údajů je postaveno několik vozů, které mají místo peřejek překližkové bednění. Vůz nemá nakládací otvory ale jen boční větrací klapky. Na fotce je vůz řady Ztff 01.2177 a dále je přidán plánek vozu.



Podle technických podkladů jsem postavil dvounápravový zavřený nákladní vůz řady Ztf 01.2171, který je bez brzd a pruh má bílou barvu. Dále vůz má košové nárazníky. Obtisky dělá pan Jiran (www.obtisky-jiran.cz) a lze je zakoupit na pražské burze a upravil.



Na další vůz dělá obtisky taky pan Jiran (www.obtisky-jiran.cz). Model dvounápravového zavřeného nákladního vozu řady Ztff 01.2177 s tlakovou, sací brzdou a pákovou pořádací brzdou. Vůz už má trubkové nárazníky T 7-C. Na dveřích je modrý pruh a kotva.
Domovská stanice Turnov.



Na další fotce je dvounápravový zavřený nákladní vůz řady Hf/Zrff 204 1477-4 se sací brzdou a pákovou pořadací brzdou, která je na voze krásně vidět.





Na obrázku je belgický 20 tunový dvounápravový zavřený chladírenský vůz z roku 1923 pro trajektovou přepravu. Zde je krásně vidět páka ruční pořádací brzdy. Barva vozu bude asi šedá, písmo je černé, velká písmena na desce a štítek na dveřích je červený.

Na dalších fotkách je vůz v roce 1932 v Anglií.



První trajektová loď se vyrobila v roce 1833 (železnice Monkland a Kirkintilloch) a plula na Forth a Clyde kanálu ve Skotsku.



Trajektová přeprava se prováděla během první světové války, kterou prováděla armáda, která si nechala postavit tři trajektové lodě a čtvrtou trajektovou loď si pronajala. Lodě mají upravenou záď k najíždění železničních vozů. Na trajektovou přepravu se používali dvě trasy Richborough k Calais a Southampton do Dieppe. Anglické a Belgické železniční společnosti po válce kupují tři trajektové lodě a dále kupují přebytečné železniční vozy všech řad v počtu 402 (12 t) a 21 (15 t, krytých), které jsou pronajaté od belgického státu.



Mnoho zdaru do dalších krásných modelů, železniční a tovární historie Vám přeje Vladimír Klusáček.

Zdroj:
www.praha.7.cz
www.parostroj.net
www.elearn.vsb.cz
www.mikes.railhistory.railfan.net
www.myweb.tiscali.co.uk
www.reference.findtarget.com
www.worldrailfans.info
www.scienceandsociety.co.uk
Holešovické listy – 18 dubna 2009.
Ing. F. Zahradní, ing. M. Calda, F. Kouba – Řady nákladních vozů ČSD, NADAS 1965
(1) Miroslav Moutvic – Ústřední jatky města Prahy v Holešovicích 1895-1951, Scriptorivna 2007
(2) Ing. K. Vosyka, MVDr J. Goetze – Ústřední jatky a trh dobytčí hl. města Prahy v Praze VII 1895-1930, Praha