Vozová jednotka Laas pro převoz dřeva

Nákladní vozové jednotky (trvale spřažené dvojice vozů) jsou v současnosti na našich tratích běžně k vidění v různých modifikacích.
Písmenné označení Laas znamená následující:

L...plošinový vůz s nezávislými nápravami zvláštní stavby
aa...vozová jednotka
s...maximální povolená rychlost loženého vozu 100 km/h
 
Jednou z nich je i plošinová jednotka Laas pro převoz dřeva provozovatele "EVA". Jeho technické výkresy se mi do ruky dostaly víceméně náhodou a upřímně řečeno, nejsem si jist, zda jsem ho ve skutečnosti v tomto konkrétním provedení někdy viděl.
Jeho konstrukce v podstatě odpovídá vozům Laas, které vyráběla Vagónka Česká Lípa v letech 1972 – 1974 a ty jsou u nás poměrně známé. Základní rozdíl je v tom, že u vozů na převoz dřeva jsou jinak řešené klanice a jsou pevné.
Každopádně to byl dobrý námět pro stavbu modelu.
Do jeho realizace jsem se pustil zhruba v roce 2000. Konstrukce modelu je zhotovena z papíru. Mezi bočnice jsou vlepena tři žebra, na která jsou připevněny rozsochy od pana Čambalíka. Protože je ložná plocha vozu poměrně nízko, dosahují rozsochy zespodu vlastně až její rovině. Mezi dvěma středními žebry jsem umístil závaží (kousky ocelových plechů) a zespodu zalepil do roviny.
Čelníky s nárazníky na vnějších čelech jednotky jsou jako ve skutečnosti umístěny oproti rovině ložné plochy poněkud výše a ložná plocha je zešikmená tak, aby na ně navazovala. Pod touto vyvýšenou částí byla původně připevněna očková spřáhla pomocí čepu a vystřeďující pružinky. Prkenné podlahy jsou zhotoveny také z papíru.
Čelníky na čelech, kterými jsou vozy trvale spojeny k sobě, na modelu znázorněny nejsou z konstrukčních důvodů. Původní spojení bylo řešeno pomocí pevné nedemontovatelné spojky.
Na každém díle jednotky je umístěno celkem 16 pevných klanic (po šesti na bočnicích a čtyři na čele). Ty jsou vyrobeny ze špendlíků a zalepeny do otvorů v bočnicích. Na každé bočnici je dále po dvou kotvičkách (lept) a dvou ocích (papír). Na pravé straně vnějších čel jsou stupačky a madla pro posunovače, na obou bočnicích u vnitřních konců se nachází stupačky pro vystupování na plošinu.
Popisky jsem vytiskl a přímo nalepil na bočnice, vzhledem k tomu, že se jednalo o bílé popisy na černém pozadí, nebyl to žádný problém.
Jako součást modelu jsem zhotovil z kartónu náklad v podobě trámů, který ale nevypadal příliš věrohodně.
 

Čelo jednotky se starým spřáhlem BTTB. Patrný je i poměrně nehezký náklad.	Pevná mezivozová spojka shora
Detail otočného upevnění spřáhla BTTB.	Pevná mezivozová spojka zespodu

Jízdní vlastnosti modelu byly řekněme průměrné a odpovídaly běžným modelům vyrobeným BTTB, přestože již od počátku byl osazen kovovými dvojkolími o průměru 7,2 mm. Problémy působilo spojení mezi vozy především při sunutí, ale občas vůz vyšinul i při tažení soupravy.
Z tohoto důvodu jsem ho v podstatě ani na kolejišti nevyužíval. Proto jsem ani neřešil nový náklad.
 

Celkový pohled na jednotku po úpravách.
Celkový pohled na jednotku po úpravách, tentokrát s novým nákladem.
Pohled na jednu stranu vozu.	Pohled na druhou stranu vozu.
Pohled na jednu stranu vozu.	Pohled na druhou stranu vozu.

Situace se poněkud změnila v době, kdy jsem u vozidel začal používat nová spřáhla Tillig. Nepovažoval jsem za vhodné použít původní konstrukci upevnění spřáhel. Po odstranění držáků a úpravě ploch pod nimi jsem nainstaloval kinematiky Peho. Jejich použití umožnilo navíc i posunout oproti původnímu stavu oba díly blíže k sobě. Poněkud inspirován patrovými jednotkami pro převoz automobilů firmy Tillig jsem provedl úpravu vnitřních čel vozů a dosadil zkrácené nárazníky. Ke spojení vozů k sobě jsem použil pevnou spojku Tillig.
 

Detail čela jednotky s novým spřáhlem Tillig (a doplněným plíškem od Digitalzentrale).	Spojení vozů mezi sebou, dobře je vidět čelo nákladu.
Celkový pohled na jednotku zespodu.
Detail spodku vozu s nově dosazenými kinematikami Peho.
Celkový pohled na jednotku s nákladem shora.

Když už jsem měl model v ruce, provedl jsem odvrtání plastových ložisek v rozsochách a nahradil je mosaznými Peho. Po jejich jemném dojustování se otáčela dvojkolí mnohem lépe a celkové chování jednotky se hodně zlepšilo.
V souvislosti s úpravami vozu jsem se rozhodl zhotovit i nový náklad fošen z dýh. Na modelu je připevněn pomocí dvojic magnetů, které jsou v něm zalepeny.
 
Hmotnost prázdného vozu je 44 gramů (náklad váží dalších 26 g, ložený tedy váží celkem 70 g). Při celkové délce modelu přes nárazníky 222,5 mm ale tato hmotnost neodpovídá doporučení normy NEM 302. Měla by být 55,6 g, což je o 21 % méně. Ložený vůz dosahuje hmotnosti o 26 % vyšší, což této normě vyhovuje.
 
Model vozové jednotky Laas se na kolejišti hezky vyjímá i díky efektnímu nákladu. Do budoucna uvažuji o stavbě podobných vozidel, protože dokážou zajímavě zpestřit provoz.

Převzato z: kolejiste.jbchocen.cz